Daniel Hanka

Fotili jsme tě s tvým Buick Wildcat, ale máte doma jen to?
Jo, ještě mám čtyřkovýho Golfa z 98, taky třídvéř v GTI packetu, takže vyhřejvaný Recaro sedačky a plná výbava. Má najeto tak přes 400 000 km a už je hodně unavenej. Ale objel toho se mnou hodně po celý Evropě a nedám na něj dopustit.

Od kdy máš Wildcat a co tě na ní baví?
Wildcat jsem si koupil v roce 2019. A co mě na něm baví? Naprosto všechno, velikost, tvary, křivky, chromy, sukně, absence sloupků, brutální motor, zvuk, síla. Jsem z toho auta pokaždý naměkko. A asi dokonce života zůstanu. Když o tom teď tak mluvím a představuju si to všechno co mě baví, tak mám motýlky v břiše.

Jaké bylo tvoje první auto a kdy to bylo?
Moje první auto je Wildcat, haha. Předtím jsem měl právě toho Golfa, ale toho mi dal brácha jen do správy, protože měl rodinu a potřeboval něco většího.



Pamatuješ si, kdy a v jakém autě jsi absolvoval autoškolu?
Yes! Dělal jsem autoškolu strašně pozdě, protože jsem měl těžký období a prostě jsem na to neměl peníze. Actually – mohl jsem ji mít dřív o dost, protože můj dobrej kamarád Kamil Feifer mi tehdy chtěl pomoct a dal mi na to peníze, abych si udělal řidičák. No a já si za to koupil tajně lyžáky, abych mohl lyžovat, haha. Zpátky k tématu nevím, kdy to bylo, ale mohlo mi bejt tak 22, 23 ale to moc nevím…mám to dost v mlze. Každopádně vím, že to byla to podle mě ta nejnudnější a nejslabší, vyblitě stříbrná, Fábie na světě.

Co pro tebe bylo tenkrát auto snů?
Pro mě to odjakživa byla třídvéřová americká fullsize kára ze 60. let Prostě obří zlá loď, co je spíš muscle kára. Žádnej línej pekáč, co má 7mi litrovej motor a 150 koní. Nebyl to teda konkrétně Wildcat, protože tehdy jsem ještě neměl takovou knowledge, co se týče aut. Takže jsem strašně toužil po 1968 Dodge Charger R/T. Ale ten je trochu menší, ale je to podle mě nejvíc sick muscle auto všech dob, naprosto ikonický. A pak ještě 1959 Cadillac Coupé de Ville. To je zase naprosto obrovská luxusní vesmírná loď, neméně ikonická jak Charger... Ale není to muscle! No a pak jsem objevil Wildcat, kterej je vlastně přesnej průsečík těhle dvou světů. Mimochodem ten Cadillac a Charger jsou pořád auta mejch snů. Akorát se k nim přidal Wildcat, kterej už mám.



A jaký jednostopý či dvoustopý motorizovaný prostředek bys rád vlastnil nyní (a nemusíš se ohlížet na rozpočet)?
Uh, tak to je těžká otázka. Já vlastně to auto, ze kterýho budu dokonce života naprosto nadšenej, už mám. Takže krom dalších dvaceti aut, co potřebuju bych spíš potřeboval Supermarine Spitfire s 27 litrovým Rolls Royce V12 Merlin motorem – ten zvuk a síla je naprosto unmatched! Doporučuji vyhledat na netu průlety WWII stíhaček, mimochodem jsou i lidi co ten motor dali do starýho Bentley. No a potom klasickou Cigarette boat no...ideálně okolo 70.tejch let, kdy s tím pašovali drogy na Floridě, aby měla taky nějakej příběh. Sakra, teď mě ještě vlastně napadá, že by to taky mohl bejt Ford GT40!

Vzpomeneš si, kam jsi s autem (tímto nebo jiným) dojel nejdále?
S Wildcatem jsem objel v zimě skoro všechny hory v Evropě. Takže jsem byl třeba ve Verbieru ve Švýcarsku, potom jsem projížděl tunelem pod Mont Blanc do francouzskýho Annecy a La Clusaz. Nespočetně v Italským Livignu a Rakouským Innsbrucku. Pak na ledovcích Kaunnertal, Stubai, Kitzsteinhorn… To všechno v zimě a s lyžema na střeše.

A kdybys jel k moři a musel by sis vybrat jednu věc, která bude fungovat. Bude to rádio nebo navigace?
Music je pro mě naprosto zásadní. Spojuje a umocňuje zážitky. Stačí slyšet song co jsem poslouchal někdy na nějakým místě, nebo v nějakým období a okamžitě mě tam v myšlenkách přenese, takovej stroj času z Wishe, haha. Navíc, ve Wildcatu se za jízdy ozývá tisíce možnejch zvuků, takže když jsem někde daleko od civilizace v horách v blizardu, tak si pustím rádio nahlas abych nic neslyšel a nestresoval se, že se mi rozpadne auto.



Když jsme u toho rádia… Co posloucháš ráda za muziku a jakou ladíš stanici za volantem?
Já mám rád kytary. Obzvlášť trashmetal, heavy metal. Ale taky miluju 60. léta, OG rap jako Wu-Tang. Taky rád poslouchám elektronickou hudbu. Takže vlastně poslouchám všechno. Ale kdybych si měl vybrat totální favority, tak to je stará Metallica, Black Sabbath, Motorhead a The Doors.

Je někdo (žijící i nežijící osobnost), koho bys chtěl svézt u sebe v autě a pořádně si s danou osobností popovídat?
Můj táta, kterej je po smrti od mejch 15 let. Myslím, že by byl stoked z toho, co mám za káru a co jsem v životě dokázal.



A koho bys naopak ve svém voze nesnesl:
Vladimíra Putina.

Okreska nebo dálnice?
Okreska.

Smí se u tebe v autě jíst?
Samozřejmě. Je to auto, né operační sál.



Máš v autě naklizeno nebo to neřešíš? Případně si vůz uklízíš a leštíš sám nebo to necháváš odborníkům?
To záleží. Když jezdím po horách, jsou to většinou dálky a venku jsou sračky. Takže je v autě bordel, u spolujezdce je taška s bordelem od jídla, snacků a pití. To většinou vyhodím jednou za čas. A auto vždycky umyju a uklidím, když se vrátím z tripu, aby bylo totál ready na další trip. Protože to je prostě zbytečný to dělat pořád dokola. Dělal jsem o tom dokonce video. Kdyžtak je tady: https://youtu.be/UnDqd_L9X-k?si=xo-dviPokBBfq7Nx

A co najdeme v přihrádce u spolujezdce?
Kabel na připojení počítače na převodovku a elektrické vstřikování. Ubrousky a zelenou kartu.

Jaké automobilové spotřební zboží kupuješ nejčastěji kromě paliva?
Olej.

Co z výrobků SHERON používáš a nevadilo by ti mít celoživotní zásobu?
Určitě vlhčené ubrousky na palubní desku a utěrku z mikrovlákna na okna. Je to starý auto a když v zimě jezdím, tak je největší problém mlžení oken.



Preferuješ vysoký výkon nebo nízkou spotřebu?
POOOWWWWEEEERRR!!!!!!!

Jaký nejšílenější nebo nejzábavnější zážitek ti přineslo tvé dosavadní ježdění v autě?
Nejsem schopnej vybrat jeden. Všechny adventure, co jsem kdy zažil jsou spojený s autem. Cesty Wildcatem po celý Evropě. Cesta po Westcoast USA, když jsem koupil starou Chevrolet dodávku po Facebook Marketplace a doufal, že bude týpek s dodávkou v LA na letišti, tak jak jsme se domluvili... Ale to jsou všechno stórky na hodiny vyprávění. Protože na ně navazuje zase další neuvěřitelnosti atd. atd. atd.

Co říkáš na návyky a chování českých řidičů?
Je toho dost co vytýkat a na čem pracovat, ale to je vždycky. Oproti ostatním zemím jsme na tom jako králové. Takže já myslím, že dobrý. Co mě ale nejvíc sere… a to je všude na světě, když někdo udělá nějakou blbost nebo něco, co byla evidentně jeho chyba – což se nám prostě stává všem, někomu míň a někomu víc. A ty zastavíš, rozhodíš rukama nebo zatroubíš. A on se na tebe v autě rozčiluje a nadává ti. To mě vždycky úplně vytočí. Trocha pokory, ne bože? Tak jsem to posral, stáhnu ocas omluvím se a vypadnu. Není tak těžký uznat chybu a bejt decent human being....

A na závěr tvůj vzkaz ostatním účastníkům dopravního provozu:
Koukejte prosím víc okolo sebe, skenujte nonstop okolí, snažte se předvídat. Buďte trochu pokornější a ohleduplnější vůči ostatním, a hlavně šťastně dorazte do cíle!

Text a fotografie: Dereck Hard